Aktuality 31. 10. 2024

Revue – listopad 2024

Blíží se Vánoce a někteří obchodníci tuto informaci ventilují již od září. Staroměstské náměstí opět bude vyzdobeno vánočním stromkem, řadou stánků (nebo spíše několika) a všemu tomu bude korunovat hluk, zmatek a zápach spálené uzeniny. Nějak mi přijde, že ve stejnou dobu, tj. před Vánocemi, jsem se například ve Vídni u radnice cítil lépe. Ale ve Vídni jsem neviděl ve stejnou dobu irské tance a neslyšel irskou hudbu. V Praze to tak opět bude a o taneční vystoupení na zdejším pódiu se podělí taneční skupiny a školy Coiscéim, TJ Academy a inSpiral Dance Company. Stane se tak v pátek 1.12. a ve čtvrtek 14.12. vždy od osmnácti hodin. Takže si rezervujte čas, nalaďte se vánočně a přijďte si dát svařák pod pódium.

– V sobotu 5. října, kdy většina osob, kteří se zde věnují irskému tanci, odjela do Vídně soutěžit na Vienna Feis, se v Praze v Kongresovém paláci, uskutečnilo vystoupení taneční show Rhythm of The Dance. Před dvěma dny tanečníci této show vystupovali v Ostravě, o den později v Bratislavě a nyní přišla na řadu Praha. Vystoupení jsme shlédli už minulý rok, takže letos jsme ani neplánovali tento taneční koncert navštívit. Vlivem okolností jsem však měl možnost navštívit prostorovou zkoušku této show společně s tanečnicemi a tanečníky inSpiral Dance Company. Na počátku nás uvítal přímo Tour Manager této show Ken Cavanagh.

Vlastní prostorová zkouška ukázala sehranost týmu a vysokou ukázněnost, takže vše probíhalo alespoň při pohledu z auditoria snadno a lehce. Po asi hodinové prostorovce se návštěvníkům věnoval jeden taneční pár, který odpovídal na otázky přítomných.

Zde byl už také přítomen choreograf této show James Greenan, který nedávno působil na naší letní škole a který toto setkání na podnět Terezy Bernardové, bývalé tanečnice této show, zařídil a zorganizoval. Jemu tedy patří hlavní dík.

– V pořadí už druhá letošní Irská session v Café Radost se uskutečnila 10. října. Začala okolo sedmé hodiny večerní a skončila v 10 hodin večer. Jedná se o uzavřenou session, kterou organizuje a pořádá Tomáš Pergler a tak zde mají prostor pro hraní jen ti, kteří stačí tempu organizátorů a hlavních hráčů. Těmi jsou dvě manželské dvojice – Perglerovi a Markusovi. K hráčům se připojil syn Jany a Radvana, který se letos učil na letní škole u Martina Jankovce, hrál zde i Martin Kebert a pak se tu objevila i jedna Irka s flétnami, která je v Praze na Erasmu. Session měla příjemný spád a nejen podle reakcí posluchačů lze konstatovat, že se dobře poslouchalo. Škoda jen, že prostor nedovoluje přítomnost širšímu hráčskému ansámblu a většímu počtu posluchačů. Protože muzikanti sedí v prostoru hned u výlohy, je hudební produkce poslouchatelná i zvenčí.

– V době, kdy píši tento příspěvek, tak se mi zdá, že tato událost byla vrcholem měsíce. V Praze v kampusu Hybernská se sešly ke společnému dvojkoncertu kapely Dálach a Conamara Chaos. Dálach jsem dlouho neslyšel a tak jsem se těšil na novinky či na skladby, které si nepamatuji či neznám. Ondra skutečně naplnil repertoár skupiny novinkami z hraní se svými belfastskými kamarády, které se tu ani moc nehrají a moc se tu neznají.

Dálach – zleva Matúš Smolko, Ondra Volčík, Míša Riedlová a Adama Smaza

A Míša naopak doplnila repertoár skupiny o písně, kde sám mám docela velké mezery ve znalosti. Byly povětšinou smutné, až morbidní, ale s ohledem na použití cizího jazyka to bylo docela milosrdné.  Nicméně v podobném duchu se nesly i písně v druhé polovině dvojkoncertu v provedení Slávky a tak jsem začal mít pocit, jestli nejsem na nějakém dušičkovém koncertu či mši.  Na koncertu Dálachu byla pro mě většina repertoáru nová.  A ještě bych zapomněl na Adama Smazu – byl jsem příjemně překvapen, že Adam hraje na piano a velmi dobře to uplatnil v doprovodu skupiny. Nejasně jsem měl pocit, že by možná dokázal doprovodit melodické muzikanty při hraní hudby pro sety. Ale protože nebyl úplně dobře nazvučen, tak v tomto svém názoru nechci příliš předbíhat.

Conamara Chaos – zleva Radvan Markus, Jana Markusová, Ladislav Veselý, Svatka Hlávková Štěpánková, Martin Jankovec

Kapela Conamara Chaos nebyla pro mě ve většině repertoáru překvapením s ohledem na vydané CD a opět jsme si uvědomil, jaké mají zajímavé tjuny, jak je mají dobře zakomponované do sebe a jak jsou všechny muzikantské vstupy dobře zaranžované. Hrají dost autorských tjunů, ale když došlo na trad, nikterak nezaostávali. 
Večer to byl opravdu povedený a jak jsem psal již na facebooku: kdo tu nebyl, prohloupil.

– Využil jsem volné soboty a navštívil jsem po dlouhé době oslavu keltského svátku Samhain v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor.

Kdysi asi 2x jsem tam byl a nyní, když jsem viděl program, tak jsem měl pocit, že jsem se vrátil do staré doby. A moderátor mi to potvrdil: všichni účinkující jsou tu už po několikáté, O Gall-Tiru mluvil jako o vystupující skupině, která tu vystupuje už dvacet let. A Vousův kmen si tu pamatuji také z prehistorie. Jull Dajen jsem nestihnul, protože jsem si předsevzal navštívit restauraci na nádraží.

Vousův kmen byl zajímavý svoji interakcí s publikem, bušení mečů do štítů nepovažuji pro sebe (a to „pro sebe“ zdůrazňuji) za nikterak přínosné. Gall-Tír s ohledem na to, že jsem viděl jejich vystoupení před časem na Kostelíčku, nijak nepřekvapil.

Pořád jsem se potácel v sobě mezi možnými názory běžného diváka akce a svým kritickým názorem vycházejícím z mého téměř třicetiletého kontaktu s irskou hudební a taneční kulturou. Nakonec jsem si musel říci, že lidem se to líbilo, chodili jim poplácat po ramenou (myslím hlavně verbálně), takže oni nemají důvod něco měnit. Svoji účast na akci jsme uzavřel koncertem Isary, který je standardně profi a i když většinu písní mám naposlouchaných, rád si je poslechnu znovu.

A festival? Vstupné velmi přátelské (dospělý 150,- Kč) svědčí o tom, že podpora kraje je velmi kvalitní. A tak se divím, že tu není snaha něco změnit, zlepšit, ukázat větší šíři třeba irské, skotské nebo bretonské kultury? Pořadatelé by patrně měli prostředky na pozvání nějakou zahraniční zajímavou kapelu, možná i ukázku jiného tance atd. Možná, že by sem přijelo o více lidí (netuším, zda o to jde či zda by se to na nádvoří zámku vešlo a kolik). Každopádně při této skladbě programu mě Nižbor asi zase chvíli neuvidí.

– Křest knihy Vlastní cestou irského autora Seosamha Mac Grianny  zorganizovalo nakladatelství Argo na velvyslanectví Irska v Praze v ulici Tržiště 24. října. Zhruba dvouhodinovým seznámením s vydávanou knihou provázela přítomné, kterých se sešlo neočekávaně hodně, Hana Zahradníková z Arga a dobrým parťákem v tomto záměru byl překladatel knihy Radvan Markus. Zejména Radvan vylíčil knihu tak, že přítomný by se do ní rád okamžitě pustil.

xxx

Nechyběly hudební vložky (Radvan Markus, Jana Markusová, Jáchym Hájek) i vyprávění jedné z Radvanových studentek o cestě do Walesu, kde kopírovala autorovu cestu v knize popsanou. Poměrně velká účast studentů angličtiny a irštiny z FFUK ukázala, že překlady irských autorů tu mají nejen zelenou, ale i do budoucnosti budou pravděpodobně personálně zajištěné zdatnými překladateli. Akci zahájil a celou dobu byl přítomen i velvyslanec Irska pan Alan Gibbons a jeho zástupkyně Eadaoin O’Connor. Neformální závěr večera se pravděpodobně neplánovaně protáhl do půl jedenácté.

– Pátek 25.10. se uskutečnila Irish Music Session u Vaška Routa ve Whisky & kilt. Sešlo se hodně flétnistů – většinou ze zahraničí a mimo hudby zde hodně lítaly názvy jednotlivých tunes a jejich toniny. A když se to sešlo, tak se začalo hrát. Výběr hraného repertoáru postupně udělal celkem přirozeně z této sešny session uzavřenou.Bylo zde dost prostoru k předvedení se a publikum, kterého nebylo moc, bylo velmi ukázněné. Vašek Rout zde nebyl a tak pomalu nebylo na koho volat, že je to tam jak u Suchánků. Prostaty muzikantů a kuřácké sklony ještě trochu rozdrobily čas pro hraní. Pokud se však hrálo, poslouchalo se příjemně.

– Na sessiony se dá jít nebo dokonce letět i někam jinam. Ondra Volčík létá do Belfastu a manželé Perglerovi jsou o prázdninách v Irsku. Nicméně tentokrát změnili destinaci a na prodloužený víkend se státním svátkem odletěli do Finska. Zde takovým místem, kam se sjíždějí milovníci irské tradiční kultury, je město Oulu, kde se koná v polovině října i festival irské kultury.

Perglerovi v Oulu – ukradeno na FB

Nicméně Verča s Tomášem ohlásili, že tam přijedou mimo termín festivalu a místní hudebníci se s nimi sešli na společném hraní. Třeba se nám podaří přesvědčit Tomáše nebo Verču, aby nám o svém hraní v Irsku něco napsali.

– V rámci korespondence jsem obdržel od Johna Cullinanea seznam položek, které s předáním jeho archivu (Cullinane Archive Cork) se staly součástí archivu ITMA (Irish Traditional Music Archive) v Dublinu. Položkový seznam obsahuje více jak 10500 položek a samotný seznam je zachycený na více než 300 stranách.

John Cullinane ve svém archivu – srpen 2019 – foto V.Bernard

Jeho součástí je i bohatá složka, která dokumentuje návštěvu irských hudebníků a tanečníků v roce 1967 tehdejší Československo, jejíž velkou část jsme od něho dostali darem a zároveň předal do archívu ITMA i řadu položek, které dokumentují jeho kontakty s Prahou tj. korespondence, DVD z letních škol, korespondenci a další dokumentaci, kterou jsme mu poskytli. Nicméně Johnovi se podařilo zachránit řadu zajímavých dokumentů z první poloviny 20. století, kdy vzniklo Irsko jako republika, kdy se ustavovaly státní instituce, které pak měly vliv na irský tanec. Součástí je bohatá fotografická sbírka, záznamy pamětí na kazetách a dalších nosičích, informace kolem vzniku a vývoje An Coimisiún, výsledky soutěží, začátek a vývoj světového šampionátu a mnoho dalších dokumentů.

Stephanie  při zpracovávání položek archivu – pramen ITMA

Není bez zajímavosti, že významný podíl na uspořádání tohoto archívu a jeho vřazení do sbírek ITMA měla v uplynulých letech i letošní lektorka naší letní školy Stephanie SK Marbach ze Švýcarska, která jako najatý zaměstnanec ITMA s Johnem spolupracovala.

– V listopadu, konkrétně 16., pořádá Gall-Tír Academy v Praze Halloween Feis 2024. Letmou prohlídkou syllabusu jsem zjistil příjemné zprávy: jako porotce tu bude Mary Sweeney, se kterou jsou spojeny začátky irského soutěžního tancování v Česku a která byla jednou z prvních lektorek na naší letní škole. Další porotkyní je Orla Nic Conuladh z Irska, která navštívila Československo již v roce 1980 jako součást irské hudební a taneční výpravy na Dudáckém festivalu ve Strakonicích. 
Feis se koná v hale TJ Pankrác v Lomnického 1 a jako jedna z mála akcí svého druhu umožňuje vstup zdarma  důchodcům nad 60 let a dětem pod 10 let. Soutěžit se začíná v 8:00 hod.  

Omlouvám se za nepříliš dobrou kvalitu fotografií v této Revue. Byly pořizovány telefonem, protože můj fotopřístroj je toho času v opravě.

Václav Bernard