Irská literatura 17. 7. 2024
Láska vraždící – Liam O’Flaherty
Román Láska vraždící, který se v originále jmenuje podle hlavní postavy tj. Mr.Gilhooley, vyšel v Dublinu v roce 1926. V Česku byla kniha vydána v roce 1937 (pouze) v nakladatelství L. Mazáče v překladu Evy Krásové.
Smutným hrdinou tohoto románu, je Ir, mladý inženýr, který se vystěhoval do Ameriky. Zde po nějakém čase získal jmění a po návratu do vlasti se chce zapojit do boje o nezávislost Irska. Nicméně přivykne životu hospodského povaleče a častého návštěvníka dublinských pubů. Zároveň však je zoufale osamělý a touží po lásce. Náhodné setkání s nevinnou a přesto destruktivní Nelly odstartuje řetězec přesvědčivých, temných a hrozivých událostí. Tento „morbidní“ román s příběhem zasazeným do ulic pošmourného Dublinu vyvolal po svém zveřejnění „pobouření kvůli svému ‚neslušnému‘ obsahu“. Přesto W.B.Yeats ohodnotil knihu jako skvělý román.
Liam O’Flaherty byl irský spisovatel. Narodil se 28. srpna 1896 na největším z Aranských ostrovů, na Inishmoru. Studoval na kněze, ale seminář opustil. Po té, co bojoval v první světové válce (a byl těžce zraněn), se zapojil do irské politiky a byl zakládajícím členem komunistické strany v Irsku. Pak se toulal po světě, cestoval po Jižní Americe, Kanadě, Spojených státech a Středním východě. Na začátku 20. let se vrátil do Irska a podílel se na protibritském odboji. V roce 1922 se usadil v Anglii, kde začal psát, brzy se ale vrátil do Dublinu. V roce 1923 ve věku 27 let O’FLaherty publikoval svoji první povídku The Sniper a prvni román Thy Neighbour’s Wife. K jeho nejslavnějším textům patří Udavač (1926), román o zradě revolučních ideálů z časů protibritských nepokojů v Irsku ve 20. letech. Román byl roku 1935 zfilmován a přinesl Oscara režisérovi Johnu Fordovi a herci Victoru McLaglenovi. Psal anglicky, ačkoli jeho rodnou řečí byla irština.
Skulptura na Inishmoru připomínající, že se zde narodil Liam O’Flaherty – foto V.Bernard
V roce 1925 se také poprvé setkal s Margaret Barringtonovou, spisovatelkou a manželkou historika Trinity College Edmunda Curtise, se kterou se později oženil. Pár měl jedno dítě, Pegeen (1926–2022) a rozvedli se přátelsky v roce 1932. O’Flaherty měl také druhou dceru se sestrou Rose Cohenové, britskou komunistkou Nellie Cohenovou, jménem Joyce Rathbone (1929–2010).
Zajímavý je i O’Flahertyho vztah k Rusku, potažmo Sovětskému svazu. O’Flaherty opustil Irsko znovu do Londýna na začátku roku 1930 a odtud 23. dubna 1930 odcestoval na sovětské lodi do SSSR. Diplomatické vztahy mezi Británií a SSSR byly nově obnoveny po zhroucení v květnu 1924. Ruština byla prvním jazykem do kterého bylo přeloženo O’Flahertyho dílo a během 20. let byl nejpřekládanějším irským autorem v Sovětském svazu. Ve své politické satiře I Went to Russia, kterou vydalo nakladatelství Cape v roce 1931, zaměstnává samozvaně nespolehlivého vypravěče, který začíná „Vydal jsem se připojit k velké hordě … lhářů, kteří zaplavují knižní trhy světa … knihami o bolševicích“. O’Flaherty později vyjádřil lítost nad tím, jak byla kniha nesprávně interpretována jako reprezentující skutečnou deziluzi z jeho strany a popisoval SSSR v roce 1934 jako „ta dílnu…kde se rozbíjí civilizace budoucnosti“.
Počátek třicátých let strávil O’Flaherty v USA , v letech 1934 a 1935 zejména v Hollywoodu v souvislosti s natáčením filmu na námět románu The Informer. V Kalifornii se O’Flaherty setkal se svou budoucí partnerkou Kitty Tailer. Sardonický popis jeho zkušeností v Hollywoodu je uveden v jeho jediném románu odehrávajícím se mimo Irsko, společenské satiře Hollywood Cemetery (1935). Spolupracoval také s francouzským režisérem Jeffem Mussem při natáčení dalších filmů podle jeho románů Mr Gilhooly a Puritan. Jeho autobiografie Hanba ďábla vyšla v roce 1934 a v roce 1937 Povídky Liama O’Flahertyho a také první seriózní umělecká zpráva o irském hladomoru, hladomor, napsaná nekompromisně z pohledu lidí a vyprávějící o jejich odporu.
V roce 1940 žil ve Spojených státech s Kitty Tailer, pár se vrátil do Irska v roce 1952.
Poslední O’Flahertyho román, Povstání, o velikonočním povstání, byl vydán v roce 1950. Navzdory svému odporu k válce O’Flaherty v tomto románu, napsaném bezprostředně poté, zobrazuje možnost bojovat za oprávněnou věc, válku za osvobození. O’Flahertyho poslední povídka se objevila v roce 1958.
O’Flaherty zemřel 7. září 1984 ve věku 88 let v Dublinu. Jeho popel byl rozptýlen na útesech jeho rodného Inis Mór.
V roce 2012 byla založena The Liam & Tom O’Flaherty Society, aby propagovala spisy a dílo obou bratrů O’Flaherty, jejich život a dobu.
Václav Bernard
